Revitalizace objektu bývalé kotelny Praha - Radlice

Stávající areál bývalého energetického centra dnes již neexistující továrny na letecké motory se nachází mezi hlavní dopravní tepnou tohoto území, ulicí Radlická, která jej lemuje ze severní strany, a železniční tratí vymezující jeho jižní hranici. Skládá se z několika objektů, které byly na místě postupně vystavěny a posléze totálně zchátraly. Záměrem investora bylo zrekonstruovat celý areál a vytvořit z něj moderní administartivní centrum odpovídající evropským standardům a kvalitě dle soudobých požadavků.


Stavebně bizarní slepenec do sebe zaklenutých technických objektů byl postupně budován od 50. do 80. let minulého století dle výkonu továrny a jejích potřeb. Jejich přirozenou dominantou a orientačním bodem pro široké okolí je vysoký zděný komín bývalé kotelny. Ten byl přistavěn do areálu jako poslední spolu s objektem E3, který sloužil pro potřeby plynové kotelny. Jedná se o ocelový skelet s vyzdívkami, který byl opláštěn lehkou plechovou krytinou a zavětrován ocelovými táhly. Jeho novou náplní jsou kancelářské plochy, které se budou rozprostírat celkem v pěti podlažích. Páté podlaží je uskočené a je doplněné střešní terasou a nezbytnými technologickými objekty na střeše.

Objekt E3 je zároveň nejvýraznějším a nejvíce viditelným v celém areálu; díky své těsné poloze u Radlické ulice vytváří jakousi „vlajkovou loď“; jeho postavení mezi ostatními objekty je jasně vůdčí, proto byla jeho vzhledu věnována mimořádná pozornost. Jasný koncept plného pláště kombinovaného s nepřerušovanými pásy oken v jednotlivých podlažích přímo předurčoval řešit tyto pevné neprůhledné části materiálem, který by dal zejména dominantní severní fasádě jasné měřítko a architektonické členění. Proto byl pro opláštění objektu zvolen modulární rastrový sendvičový fasádní systém Qbiss One – typ B s viditelnými hloubkovými sparami v horizontálním i vertikálním směru. Ten nahradil původně zamýšlený provětrávaný kovový plášť, zejména kvůli prokazatelné časové úspoře v rychlosti realizace celé fasády.

V souvislostí s tím došlo i k architektonickým úpravám pláště. Aby bylo maximálně využito technických výhod systému Qbiss, byla znovu provedena statická kalkulace celého pláště. Na jejím základě došlo ke sjednocení veškerých modulů systému na 715mm, což představovalo úpravy výšek nadpraží a parapetů oken (při zachování jejich celkové výšky). Dále byly využity pevnostní charakteristiky minerálního jádra elementů Qbiss a jeho rozpony byly navrženy tak, aby byla v co největší míře využita stávající ocelová konstrukce objektu bývalé kotelny. Tím došlo k roztažení elementů až na 6,4m na severní fasádě objektu, což ve výšce 22m nad úrovní chodníku a při výpočtové hodnotě  vodorovné síly větru představuje zcela ojedinélý počin v tvorbě rastrových fasád. Zároveň došlo ke sjednocení průběhu svislých spar; ty jsou sice přerušované průběžnými pásy oken, ale přispívají k celkové lepší architektonické čistotě a lepší údržbě fasády. 

Tak, jak to obyčejně bývá u projektů rekonstrukcí, i na objektu E3 bylo nutné vyřešit celkou řadu atypických architektonických detailů. Těmi nejzásadnějšími byly detaily napojení na prosklenou stěnu východní niky nebo detaily přechodu jednotlivých fasád pomocí systémových rohů – tyto jsou vyrobeny na míru nejen jako pravoúhlé a ostroúhlé elementy dle stávající geometrie objektu, ale s ohledem na zamýšlený spárořez mají i atypické rozměry. Zvláštní kapitolou pak byl požadavek vytvoření detailu pro zapuštění žaluzií v nadpraží nad okny. Bylo nutné vytvořit speciální ocelové kotvy a podpory pro osazení prvního nadokenního elementu, aby správně staticky přenášel zatížení a zároveň nepřetěžoval ocelové konstrukce navržené pro kotvení žaluziových kastlíků. Jelikož tyto elementy mají ve své spodní části vytvořený prostor pro osazení žaluzie, jejich tloušťka je v těchto místech oslabena a bylo proto nutné řešit, jak celý element zpevnit, aby při poryvech větru nehrozilo riziko jeho zlomení v místě přechodu dvou různých tlouštěk, což by představovalo výrazný estetický problém v důsledku vytvoření podélné linie viditelné v celé délce elementu. Elementy nadpraží byly proto vytvořeny jako skládané – pro jejich výrobu byly použity jako základní elementy tloušťky 100mm a pro zbylých 72mm izolace byla vytvořena konstukce z ocelových úhelníků, mezi které byla izolace vložena a z vnitřní strany překryta ocelových plechem. Horní zámek těchto elementů byl rovněž vytvořen atypicky z ocelového žárově zinkovaného L-profilu. Jedná se o vůbec první použití elementů Qbiss One s takto vytvořeným detailem.

Objekt E3 bývalé plynové kotelny v Praze – Radlicích představuje již šestý objekt na území hlavního města, jehož nadčasovost a technicistní vzhled vytváří fasádní systém Qbiss One. Z hlediska velikosti celé realizace a jeho umístění v oblasti nově vznikající administrativně residenční čtvrti v Praze Jinonicích se řadí mezi nejvýznamnější reference České republiky. Je hrdým sousedem a důstojným partnerem projektu Aviatica, který vznikl na opačné straně ulice Radlická jako velkolepý projekt místo bývalé továrny Waltrovka na letecké motory. Vzhledem k tomu, že právě této továrně sloužily původní objekty areálu jako zásobárna energie, dá se bez nadsázky říci, že kontinuita obou částí byla v tomto případě zcela zachována. Revitalizace bývalého brownfieldu se tak řadí mezi zdařilé architektoniké počiny a může být jednoznačně inspirací i pro další projekty.

 

Projekt: Revitalizace objektu bývalé plynové kotelny

Místo: Praha 5 - Radlice

Investor: Walter, a.s.

Developer: Red group, s.r.o.

Architekt: GRIDO architektura, s.r.o., Ing.arch. Peter Sticzay Gromski

Generální dodavatel stavby: Metrostav, a.s. – divize 3

Fasáda: administrativní budova – Qbiss One B tl. 172mm, barevný odstín RAL 9006, 1.200 m2